|
(Hospoda
"Čáslavka" 25.5.2007 Teplice)
Pamatuješ tuhle fotku?. Kamil už si
nevzpomíná, nevíš jestli byla dělaná pro nějaký účel, nebo
jste se šli jen tak vyblejsknout?
Tak to si
pamatuju, nebudeš tomu věřit, ale ta fotka vyšla v Sedmičce
pionýrů.
Fakt?!!
Fakt,
nekecám … :o))
V kolika
letech jsi začínal s kytarou a chtěl jsi být vždycky na tomto
postu? My s klukama jsme vždycky chtěli bejt bubeníci :o)
Začínal jsem s kytarou. V té době hráli
všichni bubeníci to samý, ale kytaristi mohli hrát každý něco
jiného a tak mě zajímalo jak to dělají a jak to hrajou. Takhle
jsem se dostal k hraní na kytaru..
Zpočátku
jsi přestoupil z Motorbandu do Kabátu a nazpět, jak to tenkrát
bylo ?
V té době
jsem přišel z vojny a čekalo se na Milana Špalka, protože byl
o rok mladší. Vlastně jsme byli už dopředu domluvený, že dáme
dohromady Kabát. Pak přišla nabídka od Libora a Motorband byla
tenkrát když řeknu nejlepší kapela na okrese, tak to je málo.
To byla nejlepší kapela v kraji a on měl zájem, abych mu tam
hrál na kytaru, takže jsem jeho nabídku přijal.
Vím, že
vaše zkoušky byly v té době dost náročné, ještě máš potřebu
cvičit na kytaru, nebo už žiješ jen z toho co ses dřív naučil?
Jasně máš pravdu, bylo to tak. Dneska je
to tak, když jdeš dělat nový věci, zapneš si doma Marshalla,
uděláš si pohodičku, vezmeš kytaru a první co je, tak se
rozehráváš. Tohle můžu nazvat mým cvičením, prostě si jen tak
brnkám a čekám, jestli to nepoletí kolem.
Takže už
to nejsou ty hodiny drilu?
To určitě
ne, že bych tam dřel nějaký trioly až do zpocení to ne.
Takhle
tedy probíhá skládání tvých nových songů?
Jasně,
prostě si brnkáš až dostaneš nějakej nápad. Dneska už to není
sranda skládat. Musíš to udělat na třech akordech, aby si to
lidi pamatovali, kolikrát si to zpětně pustíš a najednou
zjistíš, že kopíruješ sám sebe :o) Že si to vymyslel
v jednadevadesátým :o))
Mám pravdu
když řeknu, že tvým vzorem je Kirk Hammet? Vždycky si mi ho
dost připomínal.
To ne,
jestli někoho můžu jmenovat, tak to byl Olda Říha. Jestli
chceš někoho ze západu, pak Billy Gibbons. Teď se teda
omlouvám Oldovi, ale musím ho nazvat jako pravzor, kvůli
kterému jsem vzal prvně kytaru do ruky. Začal jsem to mačkat a
chtěl jsem vědět jak se to hraje.
Jak těžký
bylo pro Kabát přežít 90tá léta? Útlum rocku a nástup popových
věcí.
Tak
pro Kabát tedy vůbec ne. Co jsme v devadesátých letech
natočili, tak se krásně prodalo, to je jedna věc a navíc od
toho 95 roku jsme si řekli, že by bylo dobrý podpořit každou
desku nějakým turné, takže jsme to začali dělat stylem „né
šrouby do kapsy, ale na tuhle věc“. Najednou na nás začalo
chodit dvakrát víc lidí. Zlomová v tomhle byla Mega-Hu, kdy
jsme si řekli „Musíme to udělat větší!“. Prostě jsme oželeli
to, že si koupíme něco pěkného a místo toho dojedeme turné a
bude to pro nás super zážitek. Musím říct, že tohle byl dobrej
tah. Určitě to není jenom v tom, ale teď už s náma jede
třináct kamionů, můžem si to dovolit a ještě přitom nějaký
peníze vyděláme.
Klasická
otázka, co děláš když zrovna nekoncertuješ?
Když máme
chvilku volna, tak se rád projedu na kole. Teď jsem si koupil
motorku, máme dobrou motorkářskou partu Uruguay 13, takže když
mám čas strašně rád vyrazím na motorce.
Vidíš se
ještě s klukama ze starýho Motorbandu?
S Kamilem
se vidíme hodně málo, ale vždycky je to fajn, když už se
potkáme. S Hafem vlastně jedeme na šňůře, hraje nám s Mewou
jako předkapela. S Máčou jsme ve spojení, trochu je mi ho líto
co te týká Motorbandu, že ho neustále musí stavět od začátku.
Ale obdivuju ho, že nezměk a že se tomu věnuje pořád dál.
No, snad
už se to teď stabilizovalo, znáš Apína?
To sice
ne, ale těším se až kluky uslyším.
Vaše turné
jede suprově, našlapaný koncerty, chybí ti ještě něco ke
spokojenosti po hudební stránce?
Po
hudební stránce vůbec nic. Ale nechci si dělat reklamu, že je
to dokonalý. Zase o něco lepší než „Dole v dole“. Něco ti
řeknu, když jsme dojeli poslední turné, to bylo v Havlíčkově
Brodě, já jsem si v tu chvíli říkal „Ty vole, tohle bych chtěl
zažít ještě jednou“, ale natočili jsme s klukama Corridu a je
to tu znova, tak jsem šťastnej člověk.. :o)
Máš
nějakou specifickou přípravu před koncertem ?
Máme před
koncertem domluvený se sekuriťákama a lidma co se o nás staraj
takový sezení, vyrážíme o hodinu a půl dřív z hotelu a sejdeme
se s nima dole. Jelikož hrajem venku, tak jsou pro nás
připravený karavany, tam si zalezem, dáme si pivko nebo vínko,
prostě něco na povzbuzení. Vůbec to pro nás není prdel. Tréma
ta funguje vždycky.
To byla
další otázka, takže tréma je?
No jasně, když tam máš jít
před patnáct tisíc lidí, tak určitě. Tohle přesně popsal Olda
v písničce Katapult.
Teď
jedna speciální otázka. Máte na vystoupení dost
pyrotechnickejch efektů, funguje tam nějaká synchronizace,
jako „Teď všichni zpátky!“
:o))))))))
Chceš to
přesně říct jak to funguje? Teď už to třeba víme, ale na první
kšeft máme napsaný playlisty a červenou fixou tam máme takový
malý plamínky, kdy to přijde :o)) Když o tom mluvím musím
zdůraznit, že lidi co to pro nás dělaj, technici na pódiu i
ostatní jsou jedna velká parta. Oni se vlastně ani pořádně
nevyspí, protože sbalit všechno co tam je, aby to stálo za tři
dny někde jinde není žádná sranda. Když jim vyjdou odpoledne
dvě hodinky volna, tak se jdou hned vyspat. Ale oni to mají
rádi a těší se na to. Především nikdy pro nikoho takovou scénu
nestavěli, užívají si tu samotnou atmosféru koncertu a to si
ještě vymejšlej různý fórky. Když jsme hráli v Brně, tak Milan
si tam v jednu chvíli musí podladit, zapomněl tam něco
vypnout, takže tam naběhli technici a udělali to za něj. A
když přišel v Olomouci, měl tam nalepenou bílou pásku
s nápisem „Vypni si ladičku vole!“. Zrátka je to skvělá parta
bezvadnejch lidí.
Jaké máš
plány do budoucna?
Tak plán
je takovej : Dojezdit tuhle šňůru. Moc bych si přál, aby se to
všechno povedlo jak má, aby se nic nepodělalo hlavně technika,
aby to lidi viděli tak, jak jsme to pro ně připravili. Jinak
musím říct, že o budoucnosti jsem nikdy moc nepřemejšlel.
Díky za
rozhovor… matii
|